Vojenská metoda usínání a historie jejího vzniku

Vojenská metoda usínání je v médiích spojována se slibem rychlého usnutí, její podoba se však opírá o specifické převyprávění. Tento článek popisuje, odkud vojenská metoda usínání pochází, jak bývá reprodukována a co bylo či nebylo testováno. Nestanovuje žádný režim, neurčuje časový cíl pro usnutí, netvrdí, že tato metoda komukoli pomáhá spát, ani neoslovuje nikoho s diagnostikovaným onemocněním.

Původ v knize z roku 1981 a její autor

Kniha Relax & Win: Championship Performance in Whatever You Do od autora jménem Bud Winter vyšla v roce 1981 v nakladatelství A.S. Barnes v San Diegu a Tantivy Press v Londýně a čítá 273 číslovaných stran. Její katalogové záznamy uvádějí jako témata psychologické aspekty sportu, stres a relaxaci. ^[1]

Biografie v síni slávy USA Track & Field popisuje Lloyda „Buda“ Wintera jako sprinterského trenéra, který během své 35leté trenérské kariéry na San Jose State University připravil 102 sportovců oceněných titulem All-American, z nichž se 27 stalo olympioniky. Tento životopis doplňuje, že v roce 1960 působil jako asistent olympijského trenéra a napsal několik trenérských příruček. ^[2]

Rozdíly v převyprávěních a popisované fáze

Populární články odvozují metodu z Winterovy knihy z roku 1981. Text na webu HuffPost UK uvádí, že podle Wintera umožnila jím spoluvytvořená relaxační technika armádním kadetům amerického námořnictva za druhé světové války usnout za 120 sekund a že v knize Winter zmínil šest týdnů nácviku k dosažení úspěšnosti 96 %. Tato tvrzení připisuje knize novinář. ^[3]

CIBDOL · Rozdíly v převyprávěních a popisované fáze

Jednotlivá převyprávění se v detailech neshodují. Článek na webu Big Think z roku 2023 uvádí, že Winter techniku převzal od příslušníků US Army Air Corps po druhé světové válce a že piloti v Pre-Flight School údajně usínali do 10 minut, s úspěšností 96 % po šesti týdnech. Článek Cleveland Clinic z roku 2024 uvádí, že zprávy o původu metody i o její výuce v armádě si odporují a jednotlivé kroky se liší podle pramene. ^[4][5]

Podle serveru Big Think má metoda pět kroků: uvolnit obličej, spustit ramena a paže, pomalu vydechnout a uvolnit břicho, uvolnit nohy a vyčistit mysl představou klidné scény nebo opakováním slov „nemysli“ po dobu zhruba 10 sekund. Verze Cleveland Clinic člení postup do tří částí prováděných vleže na zádech: uvolnění těla od čela k prstům nohou, prohloubení dechu s delšími výdechy a představa klidného místa. ^[4][5]

Stav odborného prověření metody jako celku

Žádná publikovaná studie netestovala vojenskou metodu usínání jako celek. Článek Cleveland Clinic z roku 2024 rovněž konstatuje, že o metodě samotné nebyly provedeny žádné studie. ^[5]

Samostatné zkoumání relaxace a představivosti

Relaxační trénink, který populární výklady spojují s tělesným uvolněním v této metodě, byl zkoumán samostatně. Ve studii z roku 1976 podstoupili lidé hlásící potíže s usínáním trénink progresivní relaxace, proceduru s placebem nebo zůstali bez intervence. Všechny tři skupiny, včetně skupiny s placebem a skupiny bez intervence, uváděly ve svých denních záznamech v průběhu studie významně kratší dobu potřebnou k usnutí. Rozdíly mezi skupinami se omezily na převahu relaxace nad skupinou bez intervence u spánku fáze 1 a na převahu relaxace nad placebem u položek dotazníku a u hlášené doby do usnutí při sledování po jednom roce. ^[6]

Studie z roku 1979 sledovala 29 osob s potížemi se spánkem při čtyřech hodnoceních ve spánkové laboratoři před a po relaxačním tréninku se zatínáním a uvolňováním svalů, po relaxaci bez zatínání, nebo bez intervence. Varianta se zatnutím a uvolněním svalů vykazovala významně vyšší účinek než zbývající dvě podmínky u subjektivně hlášených parametrů spánku. U zaznamenaných hodnot spánku se tento rozdíl projevil pouze v podskupině, jejíž laboratorní záznamy podle autorů potvrdily původně uváděnou dlouhou dobu do usnutí. ^[7]

Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných studií progresivní svalové relaxace z roku 2026 sloučily 14 studií s 957 dospělými účastníky a zaznamenaly, že skóre subjektivně hodnoceného spánku vyznívala ve prospěch relaxace oproti kontrole (Hedgesovo g -1,24), s vysokou heterogenitou mezi studiemi (I na druhou 85,5 %). U dospělých ve věku 55 let a starších nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl a počet relaxačních sezení nebyl s výsledkem významně asociován. ^[8]

Představivost sloužící k zaměstnání mysli před spaním byla testována samostatně. V experimentu z roku 2002 zaměřeném na nežádoucí myšlenky bránící usnutí dodržovalo 41 osob s potížemi se spánkem po jednu noc jeden ze tří souborů instrukcí: rozptýlit se poutavou představou po krátkém zaškolení, rozptýlit se obecně, nebo zůstat bez instrukcí. Mentální rozptýlení představivostí bylo spojeno s kratší dobou potřebnou k usnutí a méně častými i méně tísnivými předspánkovými myšlenkami oproti absenci instrukcí, zatímco předpoklad autorů, že obecné rozptýlení dobu prodlouží a zvýší nežádoucí myšlenky, data nepotvrdila. ^[9]

Význam uváděného dvouminutového limitu

Údaj o dvou minutách a 96% úspěšnost pocházejí z převyprávění knihy, nikoli ze studií citovaných na této stránce. Výše uvedené studie testovaly relaxační trénink a představivost samostatně, převážně u lidí hlásících potíže s usínáním, a žádná z nich nezkoumala kompletní metodu ani neměřila výsledek v délce dvou minut.