Kanabinoidy a kůže: co je doloženo a co zůstává otevřené

Dvě fotografie a šest týdnů mezi nimi

Pozdní večer, otevřené diskusní vlákno, dvě fotografie pod sebou. První z března, druhá z konce dubna. Pod nimi jedna věta: mezi tím se v koupelně objevily konopné kapky. Takový příspěvek se přečte za deset sekund. Otázka, kterou otevírá, se za deset sekund odpovědět nedá, a odborná literatura k ní má co říct hlavně na buněčné úrovni.

Práce Bíróa a kolektivu z roku 2009 [1] pracuje s kůží jako s tkání, která má vlastní endokanabinoidní systém. Ve stejném přehledu stojí, že chronický imunitně zprostředkovaný kožní stav se nečte jako záležitost povrchu. Popisuje se přes buněčné dělení, zrání buněk a výměnu signálů mezi buňkami. Tři úrovně místo jedné.

Buněčné dělení, zrání buněk a výměna signálů

Přehled Tótha a kolektivu z roku 2019 [2] zapisuje kanabinoidní signalizaci jako jeden z několika systémů, které se v kůži na dělení buněk, na jejich zrání a na výměně signálů podílejí. Slovo několik nese celou váhu té věty. Kanabinoidní část je v tom výčtu jedním jménem mezi dalšími a citovaná práce jí roli hlavního přepínače nepřiděluje. Kdo hledá jednu příčinu a jeden následek, v žádném z obou přehledů je nenajde.

Průběh, který se vlní sám

V přehledu z roku 2009 [1] je zapsaný i časový obraz: cyklický průběh, delší tichá období a období, kdy se obraz na kůži zhorší. Tady je jádro problému s fotografiemi z diskusního vlákna. Jediné srovnání před a po, u jednoho člověka, v jednom časovém úseku, má podle téhož přehledu [1] slabou vypovídací hodnotu. Dva snímky neukážou, jak by ten samý úsek vypadal bez jakékoli změny v koupelně. Vlna v průběhu vypadá na fotografii úplně stejně jako cokoli jiného.

Přehled z roku 2009 rozepsaný do řádků

Nejcitovanější část práce Bíróa a kolektivu [1] není teze, ale inventura. Autoři shromáždili, kde v kožní tkáni se kanabinoidní vazebná místa nacházejí, jaké molekuly si tělo vyrábí samo a které enzymy je zpracovávají. Je to mapa adres. Mapa adres neříká nic o pořadí dalších kroků a citovaná práce z roku 2009 [1] si to ani neklade za cíl.

Vedle samotných receptorů stojí v téže inventuře i příbuzná vazebná místa. Jedním z nich je vaniloidní kanál typu 1, tedy iontový kanál, který se v kožním výzkumu vede jako samostatná položka [1]. A pak jsou tu tělu vlastní kanabinoidy a dva enzymy, které je rozkládají. Rozepsané do řádků vypadá ten seznam takto:

• Kanabinoidní receptory a příbuzná vazebná místa v kožní tkáni, mezi nimi vaniloidní kanál typu 1 [1].
• Keratinocyty, tedy převažující typ buněk v horních vrstvách kůže, uvedené jako jedno z popsaných míst [1].
• Buňky mazových žláz, zapsané v témže přehledu jako další z lokalit s popsanými vazebnými místy [1].
• Imunitní buňky, které v kožní tkáni sídlí trvale, nikoli ty, které do ní přicházejí odjinud [1].
• Nervová vlákna procházející kůží, tedy čtvrtá skupina míst v tomto výčtu [1].
• Anandamid a 2-AG jako dvě tělu vlastní molekuly, které přehled z roku 2009 jmenuje přímo [1].
• Hydroláza amidů mastných kyselin a monoacylglycerollipáza jako dva enzymy, které tyto molekuly v tkáni zpracovávají [1].

Šest pojmů, které stojí v popisu kontrolované studie

1. Vymezená skupina účastníků. V klinickém výzkumu se na začátku zapisuje, kdo do studie vstupuje: jaký kožní stav, jak dlouho trvá, v jakém rozsahu. Bez tohoto řádku se čísla z konce studie nedají vztáhnout k žádné konkrétní skupině lidí.
2. Testovaný výrobek. Druhá položka je popis toho, co účastníci dostávají do ruky: jedna definovaná receptura, jeden formát, jeden způsob použití, stejný po celou dobu sledování.
3. Srovnávací větev. Vedle testovaného výrobku stojí druhá skupina se srovnávacím přípravkem. Bez ní se změna v čase nedá odlišit od cyklického průběhu, který u tohoto typu kožního stavu popisuje přehled z roku 2009 [1].
4. Náhodné rozdělení. O tom, kdo se dostane do které větve, rozhoduje náhoda. Ne volba účastníka, ne úsudek toho, kdo studii vede, a ne to, jak vypadá kůže v den zařazení.
5. Zaslepení účastníků. Účastník během sledování neví, ve které větvi je. Tím se z hodnocení vyjme jeho vlastní očekávání, které by jinak vstupovalo do každého záznamu spolu s reálným pozorováním.
6. Zaslepení hodnotitelů. Ani ten, kdo kůži hodnotí a zapisuje, neví, co konkrétní účastník dostával. Poslední krok je pak publikovaný souhrn: co se měřilo, jak a jaká čísla vyšla. Takový odstavec v tomto hesle nenajdete, protože k této otázce žádný publikovaný souhrn výsledků klinické studie nestojí [1] [2].

Doložené a otevřené, řádek po řádku

1. Mapa kanabinoidních vazebných míst v kožní tkáni: zapsaná, s uvedením typů buněk a nervových vláken, v přehledu z roku 2009 [1].
2. Tělu vlastní molekuly a enzymy, které je zpracovávají: jmenované v témže přehledu, tedy anandamid, 2-AG a dva rozkladné enzymy [1].
3. Zařazení kanabinoidní signalizace mezi několik systémů, které se v kůži podílejí na dělení buněk, jejich zrání a výměně signálů: přehled z roku 2019 [2].
4. Typ obou citovaných prací: přehledy základního výzkumu [2]. Ne klinické studie, ne sledování skupin pacientů, ne měření u lidí s definovaným kožním stavem.
5. Status toho, co je popsané: skutečné pozorování, ale úzké [2]. Platí pro to, co bylo měřeno, a dál se neposouvá.
6. Klinická otázka po kanabidiolu a chronickém imunitně zprostředkovaném kožním stavu: otevřená v obou citovaných pracích [1] [2].
7. Velikost té mezery: dá se odečíst ze šesti pojmů v seznamu výše. Rozdíl mezi mapou adres v tkáni a zaslepeným srovnáním dvou větví je celý úsek cesty.
8. Souhrn výsledků klinické studie: v tomto zápisu chybí. Nechybí tady omylem, chybí i v literatuře, na kterou se tato stránka odvolává.

Kosmetický výrobek a to, na čem stojí

Kanabidiol v kosmetickém výrobku je vedený jako složka. To je jasně vymezená kategorie: posuzuje se, co je v receptuře, v jakém množství a jak je zpracované. Klinické studie se v této kategorii nepředkládají, protože kategorie stojí na jiném druhu dokumentace.

Z toho plyne jedna střízlivá věta. Doklad o složení kosmetické receptury a klinická studie u vymezené skupiny lidí jsou dva různé dokumenty, každý s jiným rozsahem platnosti. První popisuje obsah balení. Druhý popisuje, co se stalo ve dvou větvích sledování. Zaměnit je za sebe je nejčastější chyba v textech o kůži a kanabinoidech, a to platí i pro texty, které se tváří odborně.

Dermatolog a rozsah tohoto hesla

Rozsah tohoto textu je úzký záměrně. Stav publikovaných dat, slovník kontrolovaného uspořádání a pojmy, se kterými se dá přijít do ordinace dermatologa a položit konkrétní dotaz. Nákupní seznam to není a být nemá.

Pár konkrétních věcí se dá sepsat předem: jak dlouho stav trvá, jak vypadala tichá období a jak ta horší, co se v tom čase měnilo kolem. To je materiál pro rozhovor s dermatologem. Přehledy z let 2009 a 2019 [1] [2] takový rozhovor nezastupují, protože obě práce popisují buňky a molekuly, ne konkrétní lidi.

Otevřená otázka a datum, které zatím chybí

Klinická otázka je v obou citovaných přehledech otevřená [1] [2]. Ne zamítnutá, ne potvrzená. Otevřená. Rozdíl mezi těmito třemi slovy je v odborném textu podstatný a ve větě z diskusního vlákna se ztratí jako první.

Přehled základního výzkumu je užitečný přesně v tom, co dělá: shrne, co se naměřilo na buňkách a tkáních, a uspořádá to do souvislostí. Neříká, co uvidí konkrétní člověk v zrcadle. Práce z roku 2009 mapuje adresy v kožní tkáni [1], práce z roku 2019 zařazuje kanabinoidní signalizaci mezi několik systémů podílejících se na dělení a zrání kožních buněk [2]. Obojí je zápis z laboratorní úrovně.

S tímto heslem pohne jediná věc: zveřejnění kontrolovaných studií k tomuto tématu. Až vyjdou, přidá se řádek o tom, kolik lidí do nich vstoupilo, jak byla postavená srovnávací větev a co se měřilo. Do té doby zůstává na stránce inventura z roku 2009 a zařazení z roku 2019, a nic navíc.

V českém hledání se kolem tohoto tématu objevují úplně jiná slova než v literatuře: cbd kapky, cbd olej, konopné kapky, terpeny. Jsou to jména formátů a složek, ne jména doložených pochodů v kožní tkáni. Ty dva slovníky se potkávají jen částečně a právě v té mezeře vznikají věty, které jdou dál než měření.

Cibdol pracuje s kanabinoidy od roku 2014 a způsob, jakým tuto stránku čteme, se nemění: co stojí v citované práci, to se sem napíše, a co v ní není, se nedopisuje.