Psychoaktivní kanabinoidy: THC, CBD a receptor CB1

Co je u THC a kanabidiolu zapsáno

Dvě jména, dva letopočty, dva různé řádky. Otázka psychoaktivity se v publikovaných datech zužuje hlavně na ně. THC izolovali a charakterizovali Gaoni a Mechoulam v roce 1964; jejich práce ho popisuje jako psychoaktivní složku konopí [1]. Kanabidiol je v literatuře starší. Jeho strukturu zapsali Adams, Hunt a Clark v roce 1940 [2] a konvenčně se řadí mezi kanabinoidy, u kterých se psychoaktivní povaha neuvádí. Tabulka drží jen tyto údaje: molekulu, zařazení, poznámku a rok.

Řádek o molekule ale nic neříká o lahvičce. U dotazů jako kapky cbd nebo cbd olej rozhoduje ještě jedno číslo, totiž obsah dané látky v roztoku. Desetiny procenta a 20 % jsou dvě odlišné situace, i když se na obou etiketách objeví stejná zkratka. Procentní údaj se proto čte zvlášť od zařazení molekuly: roky 1964 a 1940 popisují látky [1] [2], zatímco procenta popisují konkrétní náplň. Kdo hledá cbd kapky 20 nebo cbd kapky 15, hledá právě to druhé číslo.

V českém hledání stojí obě zkratky vedle dotazů jako konopné kapky nebo cbd kapky co to je. Zkratka na obalu označuje látku; číslo vedle ní říká, kolik jí v roztoku je. Zařazení z tabulky se přitom nemění podle formátu, protože kapky i olej nesou tu samou molekulu, o které mluví práce z roku 1964 a z roku 1940 [1] [2].

A co znamená ono ne ve druhém sloupci? Chybí u něj stejný typ zápisu, jaký má THC. Zařazení kanabidiolu se opírá o to, jak se molekula chová na jednom konkrétním vazebném místě v mozku [3]. Tím se otázka přesouvá z chemických jmen na bílkovinu, kterou popsali v roce 1990. Bez ní je tabulka jen seznam zkratek a letopočtů. S ní se dá vysvětlit, proč u jednoho jména stojí ano a u druhého ne.

Receptor CB1 a zápis z roku 1990

V roce 1990 vyšla práce Matsudy a kolektivu, která popsala strukturu kanabinoidního receptoru a jeho funkční expresi z klonovaného genetického materiálu [3]. Bílkovina z tohoto zápisu dostala označení CB1. Vysokou hustotu má v oblastech mozku spojených s pamětí, s pohybem a se zpracováním smyslových informací [3]. CB1 je součástí endokanabinoidního systému, tedy uspořádání, ve kterém má tělo vlastní ligandy: anandamid a 2-AG. Jméno CB1 se od té doby v kanabinoidní literatuře používá jako výchozí adresa.

Tady se obě jména z tabulky rozejdou. THC se na CB1 přímo váže a aktivuje ho a právě tato vazba se v citovaných pracích uvádí jako podklad jeho psychoaktivní povahy [1] [3]. U ostatních kanabinoidů z tabulky se srovnatelné zapojení u CB1 nepopisuje, a to je mechanistický základ druhého zařazení [3]. Není to tedy věc chemické skupiny ani zvyku v reklamě. Zápis se netýká toho, jak která zkratka zní, ale toho, na co se molekula váže [3].

Pořadí kroků se dá zapsat jako soupis:

• 1990: publikovaná struktura kanabinoidního receptoru a jeho funkční exprese [3]
• označení bílkoviny: CB1
• vysoká hustota: oblasti mozku spojené s pamětí, s pohybem a se zpracováním smyslových informací [3]
• endokanabinoidní systém: CB1 je jeho součástí, tělu vlastní ligandy anandamid a 2-AG
• THC: přímá vazba na CB1 a jeho aktivace [1] [3]
• kanabidiol a další zkratky z tabulky: srovnatelné zapojení u CB1 se neuvádí [3]
• letopočty: 1964 u THC [1], 1940 u kanabidiolu [2], 1990 u receptoru [3]

Jeden detail se v tomto tématu opakuje. Endokanabinoidní systém není součást rostliny, ale uspořádání v těle, které má vlastní molekuly, anandamid a 2-AG. Rostlinné kanabinoidy se čtou proti tomuto pozadí a zápis z roku 1990 je ta stránka literatury, kde se dá dohledat, kde CB1 sedí a jak byl popsán [3]. Práce z roku 1990 přitom nepopisuje prožitek, popisuje bílkovinu a její funkční expresi [3]. Bez tohoto kroku zůstává celá otázka na úrovni zkratek a dojmů. S ním má konkrétní adresu: bílkovina, mozek, vazba, rok.

Podobná stavba, nesrovnatelné chování na CB1

Kdo si postaví kanabidiol a THC vedle sebe, uvidí molekuly, které se od sebe atomově liší minimálně. Přesto se jejich chování na receptoru CB1 srovnat nedá: THC se na CB1 váže a aktivuje ho [1] [3], u kanabidiolu se stejný typ zapojení neuvádí [3]. Malý rozdíl ve struktuře tedy neznamená malý rozdíl v zařazení. Rozdíl v několika atomech nese jinou vazbu, a vazba je to, co citované práce popisují [3]. Právě tady se úvaha o kanabinoidech často zlomí, protože chemická podobnost svádí k tomu brát obě jména jako varianty jedné věci.

Podobný případ je THCV. Je to blízká příbuzná THC, ale zařadit ji podle vzhledu nejde: ani rostlina, ani lahvička na pohled neprozradí, která zkratka v nich je a v jakém obsahu. Číst se dá jen zápis, tedy jméno látky, číslo vedle něj a rok publikace, ze které zařazení vychází [1] [2] [3].

Trojice letopočtů je proto spolehlivější vodítko než zkratková intuice. Rok 1964 patří izolaci a charakteristice THC [1], rok 1940 zápisu struktury kanabidiolu [2] a rok 1990 popisu receptoru [3]. Pokud u nějakého jména takový záznam chybí, chybí i podklad pro zařazení do jednoho z obou sloupců. Nudná odpověď, ale přesná.

Zkratky, které se okem nepoznají

Z toho plyne praktický důsledek pro čtení obalů. Zkratky se od sebe nedají oddělit podle barvy roztoku, podle vůně ani podle toho, jak se výrobek jmenuje. Rozdíl mezi jednotlivými kanabinoidy je zapsaný v rozboru a rozbor je jediné místo, kde stojí jména i čísla. Dotazy jako terpeny nebo co2 extrakce míří na jiné vrstvy stejného tématu; psychoaktivita se v citovaných pracích řeší u kanabinoidů a u vazby na CB1 [1] [3]. Kdo chce vědět, co je v konkrétní lahvičce, čte dokument k šarži, ne popis na přední straně. Rozbor navíc mluví o jedné šarži, ne o kategorii obecně. A kdo chce vědět, proč se u jednoho jména psychoaktivita uvádí a u jiného ne, čte roky 1964, 1940 a 1990 [1] [2] [3].

Číslo u THC na etiketě a psaná pravidla

Čtení obalu se u tohoto tématu zúží na jeden údaj: číslo u THC tam buď je, nebo není. Psychoaktivní povaha konopí se v citované literatuře váže na THC [1] a žádný jiný kanabinoid ze seznamu ho v tomto zápisu nezastupuje. Když si tedy někdo čte etiketu konopných kapek nebo hledá cbd legalita, tohle je řádek, který k té otázce patří. Etiketa je krátký text; rozbor šarže je ten delší a čísla stojí v něm.

Stejnou logiku mají psaná pravidla. Limity v Evropské unii i ve Spojeném království jsou napsané okolo obsahu THC, ne okolo kanabinoidů obecně. To odpovídá tomu, co stojí v datech o receptoru, protože aktivace CB1 se popisuje u THC [1] [3] a číslo v předpisu sedí na tu samou molekulu. Ostatní kanabinoidy v těchto limitech nevystupují jako náhrada za THC. Předpisy tedy neberou kanabinoidy jako skupinu, ale jeden údaj v procentech.

Co číslo u THC neříká, je stejně podstatné jako to, co říká. Neříká, kolik je v přípravku ostatních kanabinoidů, neříká nic o formátu a nedá se z něj odvodit obsah kanabidiolu. Jsou to samostatné řádky rozboru a čtou se každý zvlášť. U dotazů typu cbd olej kapky se proto oba údaje hledají v jednom dokumentu: jeden řádek pro THC, druhý pro kanabidiol.

Zbývá otázka, na kterou publikovaná data zatím jasnou odpověď nedávají, a to zařazení méně popsaných zkratek, například THCV. U nich se dá zapsat příbuznost s THC, ne hotový sloupec [1].

Dvě samostatná hesla ve slovníku

Detaily k oběma stranám téhle otázky mají vlastní stránky: jednu o tom, co je THC, a druhou o receptoru CB1. Tam je rozepsané, co k nim jednotlivé práce uvádějí, takže tato stránka je drží jen v přehledové podobě: molekula, zařazení, receptor, rok [1] [2] [3]. Cibdol pracuje s kanabinoidy od roku 2014 a stejný pořádek, jaký má v rozborech jednotlivých šarží, drží i v těchto heslech. Vedle nich stojí v katalogu formáty jako kapky a oleje, u kterých se čísla dohledávají v dokumentu k šarži.