Vstřebávají se kanabinoidy přes kůži?

Vstřebávání, prostup, kůže: tři slova a jedno měření

Nejdřív k pojmům. V běžné řeči slovo vstřebávání pokryje cokoli, co z povrchu pleti zmizí. V laboratorním zápisu je jeho význam mnohem užší: jde o prostup vzorkem kůže, který někdo změřil a zapsal jako číslo. A to číslo má jméno.

Jmenuje se flux. Definuje se jako množství látky, které projde určitou plochou kůže za určitý čas. Odečítá se ve chvíli, kdy se rychlost prostupu ustálí, tedy v ustáleném stavu. Ne o minutu dřív, protože do té doby se hodnota ještě mění.

Proč se pracuje právě s touto veličinou? Kvůli srovnatelnosti. Dvě různé molekuly se dají postavit vedle sebe jedině tehdy, když prošly stejným modelem a měřily se stejným způsobem. Flux to umožňuje. Uspořádání, ve kterém se v jedné aparatuře sledují tři látky, proto dává hodnoty, které jdou porovnat přímo, bez přepočtů mezi laboratořemi.

Třetí pojem je in vitro. Znamená měření mimo živý organismus, na vzorku kůže vloženém do difuzní aparatury. Vzorek je materiál, ne dobrovolník. Z takového uspořádání vyjde rychlost prostupu a nic dalšího.

Sem patří dvě upřesnění, která se u odkazů na tato data ztrácejí nejčastěji. První: model je laboratorní, výsledky u lidí v něm zapsané nejsou. Druhé: rychlost prostupu vzorkem a množství látky v krvi jsou dvě různé věci a nezaměňují se.

Zbývá říct, co všechno je v té otázce vlastně obsažené. Kdo se ptá, jestli kanabinoidy projdou kůží, může myslet dvojí. Buď to, jestli molekula prostoupí kožní tkání, nebo to, jestli dorazí až do krevního řečiště. To jsou dva různé cíle a v literatuře se vedou každý zvlášť. První řeší difuzní měření. Druhý patří k pojmu transdermální, který má vlastní definici.

A ještě jedna věc, se kterou se otázka o kůži pravidelně mísí. České hledání okolo konopí míří skoro vždy k lahvičce s kapátkem: kapky CBD, CBD olej, konopné kapky, kolem toho jména jako terpeny. Tuba s krémem je ale jiný formát a jiná cesta, takže se hodnoty z jednoho uspořádání nepřenášejí na druhé.

Zápis fluxu má proto tři složky: hmotnost, plochu a čas. Vypustit kteroukoli z nich znamená vypustit i možnost srovnání. Proto se u každého takového čísla uvádí, na jakém modelu a za jakých podmínek vzniklo.

Deset ku jedné: co naměřilo srovnání z roku 2004

Nejčastěji citovaným podkladem k tomuto tématu je publikace z roku 2004. Práce Stinchcombové a kolektivu [1] měřila prostup lidskou kůží in vitro a postavila do jednoho uspořádání tři látky: delta-8-tetrahydrokanabinol, kanabidiol a kanabinol.

Zadání je na tom to podstatné. Tři molekuly, jeden model, jedna veličina odečtená v ustáleném stavu. Právě proto se na to měření odkazuje tak často. Nabízí srovnání, které nevzniklo slepováním výsledků z různých laboratoří, ale jedním pokusem.

Výsledek má dvě části. Všechny tři látky vzorkem prošly, a to v měřitelných rychlostech. Rychlosti se ale mezi sebou lišily.

Rozdíl byl výrazný. Kanabidiol a kanabinol prostupovaly za daných podmínek přibližně desetkrát rychleji než delta-8-tetrahydrokanabinol [1]. Slova za daných podmínek k tomu číslu patří stejně pevně jako samotný desetinásobek. Platí pro ten model, tu kůži a to uspořádání, nikoli obecně.

Čím to autoři vysvětlují? Fyzikálně chemickým chováním jednotlivých molekul [1]. Ne nějakou vlastností, kterou by kanabinoidy měly jako skupina navíc proti ostatním látkám. Molekula prostupuje tak, jak jí to dovolí její vlastní parametry, a ty tři sledované se v nich liší dost na to, aby mezi nimi vznikl desetinásobný rozestup.

Je to zároveň odpověď na otázku, jestli je kůže pro kanabinoidy nějak zvlášť propustná. Z tohoto měření to nevyplývá. Vyplývá z něj, že prostup nastal a dal se změřit u všech tří látek, u každé jinou rychlostí [1].

Jména si tu zaslouží pozornost. Kanabinol a kanabidiol jsou dvě různé látky, ne dvě zkratky pro totéž, a v pokusu z roku 2004 stály vedle sebe každá zvlášť [1]. Třetí byl delta-8-tetrahydrokanabinol. Měřily se jednotlivé látky v modelu, ne extrakt a ne hotová olejová receptura.

A co v tom zápisu není? Údaj o člověku. Difuzní aparatura pracuje se vzorkem, takže z hodnoty fluxu nevznikne věta o tom, co kdo pozná. Kdo číslo z roku 2004 cituje, cituje rychlost prostupu modelem. Na porovnání tří molekul mezi sebou je to podklad dobrý. Na cokoli dalšího je dat málo, a to je běžný stav u tématu, které se měřit teprve začalo.

Kanabinoidy, kožní tkáň a měření: číslovaný soupis

1. Typ práce a rok. Nejcitovanějším zápisem k této otázce zůstává publikace z roku 2004, tedy měření prostupu lidskou kůží mimo živý organismus [1].
2. Sledované látky. Delta-8-tetrahydrokanabinol, kanabidiol a kanabinol, všechny tři v jednom uspořádání a vedle sebe [1].
3. Měřená veličina. Flux, tedy hmotnost látky na plochu kůže za jednotku času. Hodnota se uvádí v ustáleném stavu.
4. K čemu flux slouží. Ke srovnání různých látek v jednom a tomtéž modelu. Zadání z roku 2004 tuto možnost dalo přímo, protože tři kanabinoidy měřilo současně [1].
5. Výsledek. Prostup nastal u všech tří látek, v měřitelných rychlostech, a rychlosti se mezi sebou lišily [1].
6. Rozestup a jeho vysvětlení. Kanabidiol a kanabinol přibližně desetkrát rychleji než delta-8-tetrahydrokanabinol za daných podmínek. Jako příčinu práce uvádí fyzikálně chemické chování molekul, nikoli zvláštní postavení kanabinoidů jako skupiny [1].
7. Kožní tkáň v roce 2009. Přehled Bíróa a kolektivu popsal signální systém endokanabinoidů v kůži a vazebná místa v keratinocytech, v buňkách mazových žláz, v buňkách vlasových folikulů a v obranných buňkách usazených v kožní tkáni [2].
8. Tělu vlastní molekuly. Stejný přehled jmenuje anandamid a 2-AG jako signální lipidy tvořené v kůži, a k nim enzymy pro jejich tvorbu i odbourávání [2].
9. Širší kožní biologie v roce 2019. Přehled Tóthové a kolektivu mapuje kanabinoidní signalizaci napříč kožní biologií a shromažďuje laboratorní práce o růstu a dělení buněk, o kožní bariéře a o činnosti obranných buněk [3].
10. Hranice obou přehledů. Jde o přehledové práce. Jejich materiál tvoří laboratorní buněčné a preklinické záznamy, výsledky u lidí v nich nejsou.

Kde končí kosmetický formát a začíná jiný slovník

Zbývá jedno slovo, které v tomto tématu dělá největší zmatek. Transdermální. Není to synonymum pro cokoli naneseného na pleť. Transdermální podání je uspořádání navržené tak, aby látka kůží prošla a dostala se do krevního řečiště. Kůže v něm hraje roli cesty, ne cíle.

Kosmetický formát stojí jinde. Tam je kůže místem nanesení a výrobek se zařazuje podle složení a účelu. Krémy a séra v naší řadě patří do kategorie kosmetiky a jejich základ tvoří olej z konopných semínek. V katalogu je to vedené jako péče o pleť s CBD.

Přehled Tóthové a kolektivu z roku 2019 [3] jde o krok dál než samotný popis vazebných míst. Sbírá laboratorní práce o růstu a dělení kožních buněk, o kožní bariéře a o činnosti obranných buněk v kožní tkáni. Materiál je buněčný a preklinický. To je poloha, ve které se výzkum nachází, a nemá smysl ji v textu posouvat jinam.

S odkazem se tedy dají říct dvě věci. V kožní tkáni jsou vazebná místa a tělu vlastní signální molekuly, jak je popsal zápis z roku 2009 [2]. A tři kanabinoidy prošly vzorkem kůže v měření z roku 2004 [1]. Třetí věta, která by z těch dvou udělala výsledek u člověka, v citovaných pracích není.

Zmatek vzniká hlavně ze slovníku. Vedle sebe stojí kapky, olej a krém, tři formáty popisované jinými údaji, a k nim jedno cizí slovo, které zní jako popis kteréhokoli z nich.

• Transdermální: navržený prostup kůží do krevního řečiště, kůže jako cesta a ne jako cíl.
• Kosmetický formát: kůže jako místo nanesení, zařazení podle složení a účelu.
• Krémy z naší řady: kosmetika se základem z oleje z konopných semínek, v katalogu vedená jako péče o pleť s CBD.
• Flux: rychlost prostupu vzorkem v ustáleném stavu, ne hodnota naměřená v krvi.
• Desetinásobný rozestup z roku 2004 [1]: platí pro daný model a dané podmínky, ne obecně.
• Přehledy z let 2009 [2] a 2019 [3]: laboratorní buněčné a preklinické záznamy, bez výsledků u lidí.