Endokanabinoidy: kanabinoidy, které si tělo vyrábí samo

Rostlina na jedné straně, mozková tkáň na druhé

Slovo kanabinoid si skoro každý spojí s konopím. Jsou ale molekuly, které nesou stejné označení a v žádné rostlině nikdy nebyly. Vznikají v tkáni. Předpona endo- v názvu nedělá nic víc, než že to říká: vlastní organismu, nikoli přinesené zvenčí. Dvě z nich jsou popsané nejpodrobněji a obě mají v literatuře pevný letopočet.

1. Anandamid stojí v té dvojici první. Izolovaný byl v roce 1992, materiálem byla mozková tkáň a v téže práci je zaznamenaná jeho vazba na kanabinoidní receptor [1]. Datum, materiál i vazba jsou tedy v dokumentaci pohromadě.
2. 2-AG přišel o tři roky později. Sugiura a kolektiv v roce 1995 pracují s plným chemickým jménem 2-arachidonoylglycerol a řadí molekulu mezi možné endogenní ligandy kanabinoidních receptorů v mozkové tkáni [2]. Slovo možné je v té formulaci součástí zápisu, ne opatrnost dodaná dodatečně.
3. Pořadí letopočtů je krátké. Nejdřív rok 1992 [1], potom rok 1995 [2]. Mezi oběma záznamy jsou tři roky a oba vycházejí z mozkové tkáně.
4. Ligand znamená molekulu, která se váže na receptor. Nic o množství, nic o rychlosti, jen ta vazba. Kdo si ten překlad udělá hned na začátku, čte pak zbytek literatury o dost snáz.
5. Zkratka a plné jméno označují jednu a tu samou věc. 2-AG a 2-arachidonoylglycerol jsou dvě podoby zápisu jedné molekuly [2], první se hodí do přehledu, druhá do odborného textu.
6. Dvojice anandamid a 2-AG je z celé skupiny zpracovaná nejlépe. Vedle nich literatura jmenuje další příbuzné lipidy, které jsou vedené jako navrhované endokanabinoidy a zůstávají předmětem zkoumání.
7. Adresa je u obou stejná. Po uvolnění míří ke kanabinoidním receptorům na blízkých buňkách, tedy do bezprostředního okolí, ne někam do vzdálené tkáně.

Amid a ester: v čem se obě molekuly rozcházejí

Obě se vážou na stejné receptory. Chemicky ale patří do jiné rodiny, a to není detail jen pro chemiky. Právě z něj vyplývá, že se každá z nich odbourává vlastní cestou a že jejich zápisy v literatuře nejdou jedním řádkem.

1. Anandamid je amid. Tento typ vazby dal jméno i enzymu, se kterým se v literatuře pracuje: hydrolasa amidů mastných kyselin, popsaná v přehledu Fowlera a kolektivu z roku 2001 [3].
2. 2-AG je ester glycerolu. Ne amid. Jiný typ vazby, jiná chemická rodina, jiné pravidlo pro rozpad. Tenhle jeden rozdíl táhne za sebou všechno ostatní.
3. Z rozdílné chemie plyne rozdílný enzym. Rozpad 2-AG neprovádí ten, který si poradí s anandamidem, takže obě molekuly mají v tkáni vlastní odbourávací trasu.
4. Dva enzymy znamenají dvě samostatné cesty. Hladina jedné molekuly proto není svázaná s hladinou druhé; každá se odbourává nezávisle na tom, co se děje s tou vedlejší.
5. Plné jméno se dá číst po částech. Glycerol jako základ, arachidonoyl jako připojený zbytek mastné kyseliny, číslo 2 jako místo, kde je připojený [2]. Zápis je tedy popis struktury, nic víc.
6. Slovo endogenní se v názvu z roku 1995 vztahuje k původu [2]. Znamená, že molekula vznikla v organismu, ve kterém byla nalezena, a nic neříká o jejím množství.
7. Rok 1992 patří v této dvojici amidu [1], rok 1995 esteru [2]. Rozdíl v chemii stojí v dokumentaci od začátku a není dodatečným výkladem pozdějších autorů.

Trasa od uvolnění k rozpadu, krok za krokem

Zápisy o obou molekulách mají stejné schéma. Uvolnění, vazba, rozpad. Až u posledního kroku se cesty rozdělí, a každá dostane jméno svého enzymu.

1. První krok je společný. Po uvolnění směřují anandamid i 2-AG ke kanabinoidním receptorům na buňkách v okolí, tedy tam, kde vznikly, a ne do jiné části organismu.
2. Anandamid pokračuje hydrolýzou. Enzymem té reakce je hydrolasa amidů mastných kyselin, které je věnovaný celý přehled Fowlera a kolektivu z roku 2001 [3].
3. 2-AG má jinou hlavní cestu. Za jeho rozklad odpovídá monoacylglycerolová lipáza, což odpovídá tomu, že jde o ester, a nikoli o amid.
4. Přehled z roku 2001 shrnuje biochemii i farmakologii toho enzymu a popisuje ho jako farmakologický cíl [3]. To je zařazení pro výzkum, ne údaj z etikety jakéhokoli výrobku.
5. Dvě trasy, jedno místo vazby. Tahle asymetrie je na celé dvojici to nejzajímavější: společný receptor, oddělený rozpad.
6. Materiál obou původních prací byl stejný. Mozková tkáň u anandamidu v roce 1992 [1] a mozková tkáň u 2-AG v roce 1995 [2].
7. Zaznamenaná byla izolace a vazba. O množství v tkáni ty dva záznamy z let 1992 a 1995 nemluví, takže se z nich čísla vyčíst nedají [1][2].
8. Jména enzymů se v textech zkracují. Zde stojí celá, protože plné jméno samo prozradí, na jakou chemickou vazbu enzym míří.

Co v citovaných pracích zůstává otevřené

Příbuzné lipidy, které zatím čekají na zařazení

Dvojice anandamid a 2-AG má letopočet, materiál a citaci [1][2]. U dalších příbuzných lipidů to takhle jednoduché není. Literatura je vede jako navrhované endokanabinoidy, tedy jako kandidáty, o kterých se dál zkoumá. To je poctivé rozdělení: na jedné straně dva záznamy s pevnými daty, na druhé skupina molekul, u nichž zařazení zatím není uzavřené. Kdo čte populární text o tomto tématu, potká obvykle jen tu první dvojici, a má to svůj důvod. Právě u ní je materiál nejlépe zdokumentovaný. Slovo navrhovaný se přitom vyplatí brát vážně. Není to synonymum pro potvrzený a v odborných zdrojích se používá záměrně.

Přehled z roku 2001 a slovo cíl

Fowler a kolektiv se v roce 2001 věnují enzymu, který rozkládá anandamid, a to ve dvou rovinách: biochemie a farmakologie. Enzym je v té práci popsaný jako farmakologický cíl [3]. Taková formulace je běžná kategorie odborného přehledu a určuje směr dalšího zkoumání, nikoli výsledek. Rozsah toho textu je také jasně ohraničený. Řeč je o jednom enzymu a o jedné molekule, kterou hydrolyzuje. Druhá cesta, tedy monoacylglycerolová lipáza u 2-AG, patří k jinému okruhu literatury. Vedle sebe to dává úhledný obrázek: dvě molekuly, dva enzymy, dva samostatné soubory prací.

Kanabinoidy z rostliny a kanabinoidy z těla: jedno slovo, dva zdroje

Jedno slovo, dva úplně odlišné zdroje. Rostlinné kanabinoidy se z konopí získávají, u konopných extraktů se jako jedna z metod popisuje CO2 extrakce. Endokanabinoidy nikdo nikam nezískává. Vznikají v tkáni a v citovaných pracích jsou zaznamenané od roku 1992 [1] a 1995 [2]. Proto ani anandamid, ani 2-AG na žádné etiketě nestojí a stát nemůže.

Na etiketě stojí něco jiného. Obsah kanabinoidů, které do lahvičky vstupují z rostlinného extraktu, u plnospektrálních receptur širší okruh kanabinoidů a vedle nich terpeny jako aromatická složka rostliny, a k tomu nosný olej. Výrazy jako kapky CBD, CBD olej nebo konopné kapky označují formát balení, ne látku samu. Číslo, které se dá ověřit, je v rozboru k dané šarži; takový dokument je u nás k receptuře k dispozici od roku 2014 a lze si ho přečíst ještě před otevřením lahvičky.

Když se tedy oba pojmy sejdou v jedné větě, patří k nim různé druhy dokladů. U rostlinné strany protokol k šarži s naměřenými čísly. U tělu vlastní strany dvě publikace s letopočtem, materiálem a jménem enzymu. Společné mají jen ty receptory, ke kterým anandamid i 2-AG po uvolnění míří. To je celá spojnice mezi dvěma významy jednoho slova a zároveň důvod, proč se v odborném textu tyto dvě skupiny nikdy nemíchají do jedné rubriky.