Terpenová tabulka: vůně, body varu a rostlinné zdroje

Osm jmen z rozboru na jednom listu

Rozbor šarže leží na stole a ve sloupci s aromatickými látkami stojí jména jako beta-karyofylen, myrcen nebo humulen. Přečíst se to dá. Představit si za tím vůni je něco jiného. Přesně kvůli tomu vznikají terpenové přehledy: vezmou název, který vyjde z laboratoře, a postaví k němu slovní popis vůně, teplotu, při které se z kapaliny stává pára, a rostlinu, kterou zná člověk z kuchyně nebo ze zahrady. Jedno zorné pole, tři druhy údajů. Náš zápis pracuje s osmi terpeny, které se u konopí a technického konopí uvádějí opakovaně, takže nejde o vyčerpávající seznam vonné frakce, ale o osmičku jmen, se kterou se čtenář potká nejdřív.

Čtyři rubriky a nic pátého

Každý řádek nese čtyři položky. Jméno látky, slovní popis aroma, přibližný bod varu a rostliny, ve kterých se molekula popisuje v měřitelném množství. Rubrika o tom, co se s látkou děje v organismu, tam schválně chybí. Je to otázka vedená zvlášť a data k ní jsou zdaleka nejméně jednoznačná, takže by v tabulce stála na nesrovnatelně slabším podkladu než teplota.

Řádek patří molekule

Terpen je molekula, nikoli podpis jednoho rostlinného druhu. Proto v přehledu nenajdete jeden řádek na jeden druh. Řádek vždy patří látce a rostliny se v něm jen vyjmenovávají jako známé zdroje. Stejné jméno se tak objeví u dvou rostlin, které spolu nemají nic společného.

Aromatická složka vedle kanabinoidů

Proč se o terpenech mluví v textech, které jinak řeší kanabinoidy? Kvůli tomu, co zůstane v extraktu. Plnospektrální konopné extrakty si vedle kanabinoidů nesou i část aromatické frakce rostliny, a právě proto se jména jako myrcen nebo humulen objevují v hovoru o CBD oleji stejně přirozeně jako zkratky CBD nebo CBG. Terpen a kanabinoid ale nejsou dvě jména pro totéž. Jsou to dvě skupiny látek ze stejné rostliny, které se v hotovém extraktu potkají.

V českém hledání se to ukazuje docela pěkně. Lidé zadávají kapky CBD, konopné kapky, kanabinoidy, a vedle toho i samotné terpeny. Formát v ruce, tedy lahvička s kapátkem nebo kapsle, o vonné frakci sám nic neříká. Co v extraktu skutečně je, stojí v dokumentaci k šarži, ne v názvu na obalu.

V rostlinném extraktu navíc nikdy nestojí jeden terpen sám. Jde o směs desítek prchavých látek, které se skládají dohromady, takže vůni olejové receptury nelze odvodit z jednoho řádku tabulky. Přehled je slovník jednotlivých jmen, ne popis hotového produktu. Osmička jmen se drží těch, které se u konopí a technického konopí popisují opakovaně; vzácnější položky do ní nevstupují.

Číslo ve stupních Celsia a jeho podmínky

Bod varu je fyzikální vlastnost. Platí pro čistou izolovanou látku, ne pro směs v lahvičce. Hodnoty v tabulkách jsou navíc přibližné literární údaje, zaokrouhlené, a mezi zdroji se rozcházejí, takže dvě tabulky vedle sebe klidně ukážou u stejného terpenu jiné číslo. Není to spor, je to rozptyl publikovaných měření.

Zaokrouhlení má svůj důvod. Některé hodnoty se uvádějí jako rozsah, protože se měřily různými metodami a za různých podmínek. Jedno číslo v rubrice je proto zkratka, ne verdikt.

A proč se čísla uvádějí vůbec? Kvůli prchavosti. Terpeny odcházejí do vzduchu a vůně vzorku se s manipulací mění. Látky s nižším bodem varu se snadněji ztrácejí při sušení, zahřívání i při extrakci. Těžší molekuly, například nerolidol a beta-karyofylen, vydrží v materiálu déle. Číslo tedy ukazuje, kde se molekula pohybuje na stupnici prchavosti vůči ostatním.

Humulen a hodnota 106 až 107 °C

U humulenu se v literatuře objevuje rozsah 106 až 107 °C. Je to přibližná hodnota a nejde o bod varu za běžného atmosférického tlaku, tedy o číslo srovnatelné s ostatními řádky. Kdo tabulku čte rychle, udělá z toho snadno nejprchavější položku ze skupiny. Podmínka měření k číslu patří stejně jako číslo samo.

Sedm výhrad, které k tabulce patří

1. Jméno v prvním sloupci je chemická identita látky, nic víc. Neoznačuje odrůdu, rostlinu ani konkrétní výrobek.
2. Popis vůně je slovní údaj, sepsaný slovy. Není to naměřená veličina jako teplota, takže se dvě publikace rozejdou v přívlastcích snadněji než v číslech.
3. Bod varu se vztahuje k čisté izolované látce. V lahvičce žádný terpen sám nestojí, je součástí směsi desítek prchavých molekul.
4. Rostlinné zdroje se u různých řádků překrývají. Tatáž molekula se popisuje u rostlin, které spolu botanicky nesouvisejí, a překryv sloupce proto není chyba zápisu.
5. Údaj o množství tabulka nenese. Zařazení mezi terpeny neříká, kolik látky v rostlině nebo v receptuře je.
6. Rubrika o dění v organismu chybí záměrně. Tato otázka se vede odděleně a opírá se o zdaleka nejméně usazená data z celého tématu.
7. Mezi jednotlivými rostlinami existuje značný rozptyl. I u nejčastěji uváděného terpenu platí popis pro literaturu jako celek, nikoli pro každý jeden vzorek.

Otevřená otázka a co k ní stojí písemně

1. Přehled Russa z roku 2011 navrhl, že terpenoidy a kanabinoidy konopí mohou vystupovat v součinnosti, a označil to za námět, který si zaslouží další zkoumání [1].
2. Tentýž přehled uvádí myrcen jako nejzastoupenější terpenoid rostliny [1].
3. Myrcen se napříč mnoha odrůdami konopí a technického konopí popisuje jako nejčastěji dominantní položka vonné frakce. Výhrada k tomu patří vždy: rozptyl mezi jednotlivými rostlinami je značný.
4. Status návrhu z roku 2011 je jasný. Hypotéza, o které se dál diskutuje, ne uzavřený poznatek.
5. Obě strany té diskuse patří na samostatné heslo o entourage efektu, tedy o pojmu, kterým se návrh v literatuře označuje.
6. Tabulka na tuto otázku neodpovídá. Řádek zůstává u jména, vůně, přibližné teploty a rostlin s měřitelným výskytem.
7. Kdo chce jít za tabulku, potřebuje obecnější heslo o terpenech: chemie těchto molekul, jejich vznik na rostlině a způsob laboratorního měření.

Jména, u kterých máme konkrétní zápis