Chmel: co o něm stojí v datech a kde se potkává s konopím

Sklenice výrazně chmeleného piva jednu věc naznačuje, laboratorní rozpis chmele ji vyvrací. Nos hlásí příbuznost. Chemický soupis konopí, jak ho zpracovali ElSohly a Slade v roce 2005 [1], je ale jiný než ten chmelový. Obě rostliny mají pryskyřičnou tkáň, obě mají ve vonné frakci několik shodných jmen, a přesto v chmelové hlávce nestojí ani THC, ani CBD.

Dvě rostliny, jeden seznam shod a jedna zásadní odlišnost

1. Žláznatá tkáň. Chmelová hlávka i konopný květ nesou tkáň, která vylučuje lepkavou pryskyřici. Popis se tady kryje doslova, slovo za slovem. Jenže popisuje tkáň, tedy stavbu rostliny, a o tom, co v pryskyřici plave, sám o sobě neříká nic.
2. Lepkavá pryskyřice. Kdo protře hrst hlávek mezi prsty, má je stejně lepivé jako po konopném květu. Tohle je druhý bod skutečné shody. Zůstává na úrovni pryskyřice jako materiálu, ne na úrovni jejího soupisu.
3. Hrstka terpenů se stejnými jmény. Ve vonné frakci obou rostlin se opakuje několik názvů, které člověk zvyklý čítat konopné rozbory pozná okamžitě. Není to dlouhý společný seznam. Je to pár položek, a kvůli dvěma z nich má tohle heslo vůbec smysl.
4. Architektura a chemie vůně. Přesně dvě úrovně, na kterých podobnost drží: stavba pryskyřičné tkáně a chemie vonných látek. Za tuto hranici už se seznam shod neposouvá, a to je celá odpověď na otázku, jak daleko příbuznost sahá.
5. Jiná chemie. Konopí je v citovaném přehledu z roku 2005 zapsané jako složitá směs přírodních kanabinoidů [1]. Tenhle rozpis chmel nesdílí. Shodná jména z vonné frakce na tom nic nemění, protože terpeny a kanabinoidy jsou dvě různé rubriky, a každá se vede zvlášť.
6. THC: v chmelu žádné. Molekula, kterou má většina lidí spojenou s konopím, v chmelové hlávce není. Pěstitel, sládek ani rozbor chmelového oleje s ní nepracují, protože ji tam není z čeho vzít.
7. CBD: v chmelu žádné. Totéž platí pro kanabidiol. Zkratka CBD patří k jinému rostlinnému materiálu a k jiné dokumentaci. V chmelu se nevyskytuje, a žádné množství chmele ji do sklenice nepřinese.
8. Rodinná podobnost nic nepřenáší. Botanická blízkost dvou rostlin neznamená, že se s ní přenáší i obsah látek. Chmel a konopí si jsou blízké tvarem a vonnou chemií, a tím to končí. Zbytek je věc rozboru konkrétního materiálu, ne rodokmenu.
9. Dvě jména jako důvod téhle stránky. Kdyby šlo jen o tvar hlávky, nemělo by smysl obě rostliny srovnávat. Srovnání drží kvůli dvěma terpenům, které stojí v obou soupisech vonných látek pod stejným názvem, a kvůli ničemu jinému.

Vonná frakce chmele je skoro celá terpenová

Když se z chmele oddělí vonná složka, zůstane skupina látek s jedním společným popisem: terpeny a terpenoidy tvoří téměř celou tuto frakci. Skoro nic jiného v ní není. Proto se o chmelu mluví stejným slovníkem, jakým se popisuje aromatická část konopí, a proto se v obou případech objevují stejné názvy.

Nejvýraznější položkou je myrcen. V mnoha aromatických odrůdách chmele je největší jednotlivou složkou chmelového oleje, tedy tou, která ve výsledné vůni hraje nejhlasitěji. Není to okrajová látka na konci seznamu. Je to hlavní hlas. A není vázaná jen na chmel: myrcen se objevuje v celé řadě rostlin, které si botanicky nejsou nijak blízké. Slovo terpeny je jedním z výrazů, které lidé v češtině hledají vedle zkratek kanabinoidů, a právě u myrcenu se ukazuje, proč se ta dvě témata potkávají. Jméno je stejné. Rostlina jiná.

V laboratorních profilech konopných vzorků bývá myrcen často nejzastoupenějším terpenem. To je údaj o vonné frakci, nikoli o kanabinoidech. Ty se v dokumentaci vedou samostatně a zapisují se zkratkami, ne názvy terpenů. Dvě kolonky, dva různé soupisy, jeden rozbor.

• Mango. Jedno z míst, kde se myrcen běžně popisuje, a s chmelem ani konopím nemá nic společného kromě té jedné molekuly.
• Voňatka citronová. Další rostlina, u které se stejné jméno v soupisu vonných látek objevuje, a to bez jakékoli botanické blízkosti k chmelové hlávce.
• Bobkový list. Koření z běžné kuchyně, uvedené ve stejné řadě výskytů myrcenu.
• Tymián. Zahradní bylina, u které se myrcen popisuje také, a se kterou se seznam vzdaluje od konopné tematiky nejdál.
• Řada konopných chemotypů. Tady se výčet potkává s tématem, kvůli kterému většina lidí na tuhle stránku přichází.
• Laboratorní profily. V rozborech konopných vzorků stojí myrcen často na prvním místě mezi terpeny, což je údaj o zastoupení v jedné frakci, nic víc.

Stejná pryskyřice, dvě jména v jednom soupisu

Ta lepkavá pryskyřice je zajímavá ještě z jednoho důvodu. U konopí v ní terpeny sedí na stejném místě jako kanabinoidy, tedy ve stejné tkáni a ve stejné hmotě. Z toho vychází hypotéza entourage: přehled Russa z roku 2011 [2] navrhuje zkoumat směs látek, a nikoli izolovanou molekulu, právě proto, že vznikají společně a společně se z rostliny získávají.

Zůstává to návrh. Autoři téhož přehledu k němu uvádějí, že je potřeba další zkoumání, a tak se s tím pojmem zachází i tady: jako s hypotézou, ke které existuje publikovaná argumentace, ne jako s uzavřenou věcí. Pro chmel z toho vyplývá jedna praktická poznámka. Chmelová pryskyřice nese terpeny, ale nemá druhou polovinu té dvojice, protože kanabinoidy v ní nejsou. Ten výkladový rámec se proto na chmelovou hlávku přenést nedá, ať už je vůně jakkoli povědomá.

Certifikát k šarži místo odhadu z hlavy

Plnospektrální konopný extrakt obsahuje vedle kanabinoidů široký rozsah terpenů, což vyplývá z obecné chemie extrakce [2]. To je obecná věta o kategorii. Které terpeny konkrétně a v jakém poměru, to už žádné pravidlo z hlavy neřekne. Ten údaj patří do certifikátu k dané šarži, protože každá dávka rostlinného materiálu vypadá v rozboru trochu jinak.

Za rozdílem mezi chmelem a konopím tedy v praxi stojí dokumentace, ne dojem. CO2 extrakce, kterou lidé v češtině také hledají, je způsob, jak se z rostliny získá koncentrát, a jeho výsledný obsah popisuje až laboratorní protokol. U dotazů typu CBD olej nebo kanabinoidy míří odpověď vždycky do stejného dokumentu. Vůně sklenice, vůně hrsti hlávek ani jméno rostlinné rodiny žádné číslo nenahradí.

Od varny do sklenice: co z terpenů zůstane

1. Dlouhý var. Prchavá terpenová frakce se při delším varu vyhání do vzduchu. Co je těkavé, to varna z velké části pustí ven, a v mladině zůstane jen část původního vonného soupisu.
2. Přechod do piva. Terpeny do piva přecházejí. Není to teoretická možnost, je to zapsaná cesta z rostlinného materiálu do hotového nápoje, a právě proto se o chmelové vůni ve sklenici dá vůbec mluvit.
3. Chmelení za studena. U moderních piv s výrazným chmelením mimo horkou fázi zůstává čerstvý terpenový soupis do velké míry zachovaný, včetně myrcenu. Ten hlavní hlas z chmelového oleje se tedy do sklenice dostane skoro celý.
4. Poznámka u sklenice. Že to voní jako konopí, řekne někdo nejspíš právě nad takovým pivem. Vysvětlení stojí o pár odstavců výš: shodné jméno v aromatické frakci, ne shodný obsah rostliny.
5. Co ve sklenici není. Ani po nejvýraznějším chmelení se v pivu neobjeví THC nebo CBD. Chmel je nemá, takže je nemá čím dodat, a vonná podobnost s nimi nijak nesouvisí.
6. Dvě úrovně, dvě odpovědi. Vůně patří k terpenům, zkratky patří k soupisu kanabinoidů zpracovanému v práci z roku 2005 [1]. Kdo si ty dvě úrovně oddělí, má na otázku o chmelu a konopí hotovou odpověď.
7. Rozdíl mezi horkou a studenou fází. Jedna technologická volba tady mění, kolik vonných látek zůstane, a druhá nemění nic na chemickém soupisu chmele. Var pracuje s prchavostí, rozbor s obsahem, a to jsou dvě zcela oddělené věci.

Chmel v českém vyhledávání a v dokumentaci

Slova, se kterými se chmel a konopí potkávají v jednom dotazu

V češtině se často hledají CBD kapky, tedy formát lahvičky s kapátkem. Chmel do téhle rubriky nepatří. Podobně dotaz na konopné kapky míří na konopný materiál, nikoli na chmelovou hlávku, i když se obě rostliny popisují stejným slovníkem o pryskyřici a terpenech.

Když někdo hledá jméno konkrétního terpenu, dostane se k aromatické frakci, která je u chmele téměř celá tvořená terpeny a terpenoidy. Když hledá zkratku, dostane se k jinému soupisu, který má chmel prázdný. Tohle rozdělení funguje jako jednoduchý filtr: název vonné látky vede k jedné kolonce rozboru, zkratka ke druhé, a mezi nimi nevede žádná zkratka přes rostlinnou rodinu.

Jména terpenů v rozboru šarže

Konkrétní čísla se u vonných látek nedají odvodit z názvu rostliny ani z rodiny, do které patří. Jediné místo, kde stojí, je rozbor konkrétní šarže; Cibdol takové rozbory ke svým šaržím zveřejňuje od roku 2014 a najdete v nich jak zkratky kanabinoidů, tak jména terpenů.

U myrcenu to platí dvojnásob. To, že je v mnoha aromatických odrůdách chmele hlavní složkou chmelového oleje, nic neříká o jeho zastoupení v jiném rostlinném materiálu. A to, že bývá v laboratorních profilech konopných vzorků nejzastoupenějším terpenem, zase nic neříká o jedné konkrétní lahvičce. Tam se čte protokol, ne analogie.